Dělostřelecká tvrz Bouda

Z Těchonína vyrazíme do lesů směrem k tvrzi Boudě. Vpravo mineme odbočku do Rokle. Na téže straně se prohýbají vlny Kozích hřbetů. Asi v polovině cesty vlevo mineme Uhlířský důl. Tento starý název označuje místo, kde ještě v třicátých letech minulého století hořely milíře. Na protější straně před Prvním rejdem (prudká zatáčka vlevo) je Peklo. Místo při horním toku Těchonínského potoka ještě teď působí trochu tísnivým dojmem. Ty, kdo v dětství četli knihu Dominika Filipa V srdci české divočiny, popadne tíseň znásobená tím, že tu straší čarodějnice Stravigora a jiní záhadní tvorové, kteří se tu prý v hlubokých lesích (i tisových) ve 13. století ukrývali. Starý název Peklo byl pravděpodobně hanlivý název pro útočiště lidí pronásledovaných v 17. století pro víru.

Nechceme-li do pekla, pokračujeme k Druhému rejdu a brzy dorazíme k dělostřelecké tvrzi Bouda. Tato tvrz byla vybudována na stejnojmenném kopci. Stavba byla zahájena 1. října 1936. Do 30. září 1938, kdy ředitelství opevňovacích prací zastavilo všechny práce na budování a vyzbrojování opevnění, byly na Boudě v podstatě vyzbrojeny a stavebně dokončeny všechny rozsáhlé objekty a podzemní prostory. Zastavte se tu a nechte se provést podzemím srubu. Nezasvěcený člověk musí obdivovat důmyslnost, pevnost a rozlehlost stavby, obrovskou lidskou práci. Zasvěcení, kteří znají všechny podrobnosti vzniku, budování a vyzbrojování, spíš přemýšlejí, co by se stali, kdyby ... a proč. Všem radíme, aby si přečetli knihy Emila Trojana, našeho občana. Je to Betonová hranice 1-3.

Pro veřejnost byla Bouda zpřístupněná ve své původní podobě a to jako jediná z pěti v roce 1938 stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí. Tím je dáno několik "nej" tohoto unikátního stavebního díla. Jen na této tvrzi je možné shlédnout nepřestavěný vchodový objekt a nepřestavěný objekt pro otočnou a výsuvnou dělostřeleckou věž. Také rozsáhlý podzemní systém chodeb a sálů je bez stavebních úprav. Při prohlídce, která začíná ve vchodovém srubu K – S 22a, se prochází kolem podzemní filtrovny, elektrárny, muničních skladů a válečnými kasárnami. Navštívíte objekt pro otočnou a výsuvnou dělostřeleckou věž K – S 22 a pěchotní srub K – S 21. V rámci kompletní prohlídky návštěvník projde též povrch tvrze a pěchotním srubem K – S 24 se vrátí zpět do podzemí, aby prohlídku zakončil opět ve vchodovém objektu. Mezi zajímavosti na povrchu tvrze patří rozsáhlé stopy německých a poválečných zkoušek různého typu a rovněž pozůstatky zařízení staveniště.
Klasická prohlídka trvá cca 75 minut, kompletní prohlídka cca 150 minut. Ve vchodovém srubu K – S 22a je zajištěno základní občerstvení a prodej kompletního sortimentu publikací a upomínkových předmětů s pevnostní tematikou.

Provozní doba:

Od 1. května do 30. září denně, v měsíci říjnu o víkendech a ve státní svátek. Doporučujeme návštěvníkům, aby směřovali svůj příchod na tvrz v tyto časy: 11.00, 13.00 a 15.00 hodin. V těchto časech jsou každý den v provozu muzea pravidelné vstupy do podzemí. Jednotlivci se nemusejí objednávat, vstupy jsou automaticky a vždy v daném čase a období. Zájezdům doporučujeme objednání návštěvy předem, aby se nesešlo více skupin na stejný vstup a neutrpěla tak kvalita a úroveň prohlídky.

Provozní doba muzea v roce 2010:

V měsících květen až září otevřeno denně, v říjnu o víkendech a ve státní svátek. Garantované vstupy do podzemí tvrze vždy v 11, 13 a 15 hodin. Až do výstupu poslední výpravy z podzemí zůstává návštěvníkům k dispozici otevřená pokladna s prodejem literatury, občerstvení a upomínkových předmětů, tj. do 16.30 hodin.

Provozovatel:

Společnost přátel čs. opevnění, o.p.s.
Glinkova 9, 623 00 Brno
Telefon: 777 647 114; e-mail: tvrz@boudamuseum.com
web: www.boudamuseum.com

Zajímavost:

V Boudě je chráněné zimoviště devíti druhů netopýrů.