Masopust 2007

U nás v Těchoníně jsme obnovili veselou tradici masopustu v roce 2001. Maškarní průvody vesnicí se vždy setkávaly s ohlasem a vlídným přijetím našich občanů a chalupářů, ovšem letos při nás stáli nejen oni, ale snad, jak se říká, všichni svatí. Na nebi nebyl ani mráček, sluníčko nás hladilo hřejivými paprsky a vesele ladilo naše pokřiky a popěvky. I když organizační skupina v čele s naší novou starostkou Hanou Jentschkovou už má několikaleté zkušenosti, přesto vždycky očekáváme, jestli vše klapne tak, jak plánujeme. A klaplo!

K naší radosti se k nám přidali noví mladí účastníci, kteří se naučili masopustní písně a říkadla. Mladá krev se projevila, i když my (trochu starší) se také nedáme zahanbit. Těchonínem a Celným projížděla čtyři nazdobená koňská spřežení s vozy plnými rozjařených maškar. Ani letos nechyběly hlavní postavy – medvědi (jeden věrný ze Sobkovic nás opět nezklamal) s medvědáři, ponocný, smrtka, kati, dva staří "Židi", slamáci, střapáci, vostřižci, kominíci, cikánky, policajti, babky, dědci, různá zvířátka a pohádkové bytosti... Samozřejmě jsme postupovali s muzikou. Naše harmonikářka Eva s králickým harmonikářem panem Koukolem to uměli pěkně roztočit! Zpěv, smích, pokřik, muzika, rachocení všemi možnými vyrobenými chřestidly a hrkadly, bubnování a k tomu řehtání koní se neslo po celý den naším údolím. I vozkové – pánové Černohous a Moravec z Jamného, pan Faltus ze Studeného a pan Leicht z Těchonína se k všeobecnému veselí přidali. Ovšem chuťové buňky maškar nestačily přívalu dobrot od našich spoluobčanů. Koblihy pěkně vysmažené, koláče, šátečky, buchtičky, chlebíčky, jednohubky, klobásy, uzené, prejt, u Prüherů dršťková a houbová polévka... K tomu nějaký ten přípitek a výslužka na sál. Všichni nás čekali venku, zvali nás i k sobě domů – u bývalého starosty pana Junka jsme chvíli poseděli všichni.

Veselí nebralo konce, ale navečer nás již přepadla únava. Omlouváme se několika celenským občanům, ke kterým náš průvod nedorazil. Určitě to příště napravíme! Masopust vesele začal a vesele i skončil v hostinci U Slávy. Přišlo mnoho Těchonínských, chalupářů i přátel z okolí. Při hudbě a všichni pospolu jsme se opět přesvědčili, že je nám společně dobře.