Škola
Česká menšinová škola
"Česká menšinová škola v Těchoníně byla zřízena z podnětu místního odboru Národní jednoty severočeské v Kyšperku. Tato shledavši, že nedostává se čekým dítkám z Těchonína a okolí v německých školách přiměřeného vzdělání v jazyku jim známém, zakoupila budovu, jež c.k. okresní školní radou byla uznána za způsobilou pro školní účely. Otevření školy stalo se dne 14. září 1904 po příchodu telegrafické zprávy, že zemská školní rada zřízení školy v Těchoníně povoluje. (Výnos c.k. zemské školní rady ze dne 8. září 1904, č. 36702)."Tento zápis o založení české školy zapsal ve školní kronice první správce školy Jan Menčík. Ve škole bylo zapsáno 28 dětí. V zájmu historické pravdy musíme uvést, že menšinová škola v obci nevznikla na žádost českých rodičů, ale z rozporů mezi Němci samými. Při obsazování místa řídícího na německé škole v roce 1903 se o toto místo ucházel v obci dlouho působící učitel Svoboda, Čech. Většina německých obyvatel si jej za řídícího učitele přála, německé školní orgány však do funkce ustanovily Franze Wundera, čímž urychlily vznik české menšinové školy.
Česká menšinová škola měla být po tři první roky vydržována nákladem odboru Národní jednoty severočeské v Kyšperku, dále pak Ústřední maticí školskou v Praze. Po dvou letech byla předána škola odboru Národní jednoty severočeské v Hradci Králové.
Výnosem zemské školní rady v Praze ze dne 14.8.1919 byla soukromá matiční škola v Těchoníně přeměněna na veřejnou českou obecnou školu s vyučovacím jazykem českým a byla převzata do zemské správy. Dne 17.3.1928 byla otevřena mateřská škola a opatrovna ÚMŠ v č.p. 58, bývalé budově české menšinové školy.
Ve školním roce 1919/1920 bylo do těchonínské školy zapsáno 57 dětí. Třída v budově české školy naprosto nemohla stačit. Komise, které se osobně účastnil okterní hejtman Vítek, dne 9.10. rozhodla, že pro českou školu bude zabrána jedna třída a kabinet v německé trojtřídní škole. (č.p. 4). K přesídlení došlo za četnické asistence až v lednu 1920. Německá škola byla redukována na dvojtřídní.
Bývalá školní budova byla ponechána správci školy jako byt, třída se stala spolkovou místností české menšiny.
Dne 10.10.1938 byl Těchonín okupován Němci. Po Mnichově došlo také k několika útokům proti Čechům, jež měli na svědomí místní nacisté. Česká škola byla zrušena. Češi se většinou vystěhovali a ti, kteří zůstali, posílali děti do německé školy. V kasárenských budovách a české třídě školy byl umístěn lazaret vlasovců. Školní budova tím velmi utrpěla. Na německé škole se konci války vyučovalo jen nepravidelně, stala se také útulkem pro uprchlíky před Rudou armádou. V květnu 1945 byla již pustá a prázdná. V září bylo přikročeno k nejnutnějším opravám, aby alespoň v jedné třídě mohlo bát po sedmileté přestávce zahájeno vyučování českých dětí. Ke znovuotevření školy došlo pak 17.9.1945.
Česká škola od roku 1945
Vyučování v české škole začalo až 17. září 1945. První zápis 48 dětí provedl učitel Bohumír Kroupa. Dne 1. října byl řídícím učitelem stanoven Václav Baláš, ale 15. ledna 1946 na jeho místo opět nastoupil Bohumír Kroupa a druhým učitelem se stal Josef Šafář.Antonín Špinler působil na těchonínské škole jako řídící učitel od 1.3.1946 do roku 1977. Po něm řídil školu Adolf Pauk, dříve působící v Celném. Od roku 1985 zastával funkci ředitele školy Jaromír Vacek, který předtím učil na Studeném. Po něm se v roce 2000 stala ředitelkou Lenka Kreuselová, jež řídí školu dodnes.
Za působnosti Antonína Špinlera se škola stala významným výchovným a osvětovým činitelem v obci. Byla také velmi úzce spjata s jejím životem. Na Antonína Špinlery vzpomínají jeho žáci jako na výborného pedagoga, který jim dal nejen základy vzdělání, ale učil je také lásce k rodnému kraji a přírodě. Přál si, aby pro jeho žáky nebylo slovo domov prázdným slovem. Láska k němu podle něj prochází rukama a rozumem - pak teprve se usídlí v srdci.
To rukama zanmenalo například sázet stromky, pomáhat udržovat pořádek, osazovat ve vsi záhonky květinami a pečovat o ně, sbírat kamení na poli, sušit léčivé byliny, krmit zvěř atd. Rozumem - nebýt lhostejný, znát minulost, pověsti, obohacovat vědomosti o kraji, poznávat přírodu, účelnost lidových staveb apod. Do srdce se nám pak vtiskne úcta k lidem, jejich práci, památkám, přírodě, mateřské řeči i umění.
Adolf Pauk se osvědčil jako výborný organizátor oprav školní budovy. Za jeho ředitelování bylo zavedeno elektrické vytápění celé budovy, zřízena nová místnost pro školní družinu, která je při škole v činnosti od roku 1953, nové schodiště, přebudována šatna, zasazeny nové dveře a v půdních prostorách vybudovány kabinety. Ve školním roce 1984/1985 byla pokryta střecha hliníkovým plechem a vyměněny okapy a roury. Ve svém volném čase předával A. Pauk dětem své pěstitelské zkušenosti, protože zahradničení a sadaření bylo jeho koníčkem.
Jaromír Vacek pokračoval ve zvelebování a opravách školní budovy. Došlo k výměně sklepních oken, všechna okna získala nový nátěr. Na střeše byly zabudovány sněhové zábrany. Upravilo se také okolí školy - chodník pokryly nové dlaždice, mezi hřištěm a zahradou byl postaven plot. Svou tvář změnila i školní zahrada. Jaromír Vacek se s dětmi věnoval pěstování tůjí, mečíků a dalších okrasných rostlin.
Současná ředitelka Lenka Kreuselová se také věnovala náročným opravám budovy. Provedeny byly například vodorovné izolace, vybudována úklidová místnost pro školnici, sprchový kout pro zaměstnance. Plechová koryta a svody se vyměnily za měděné, byly obroušeny podlahy, proběhlo lakování parket a nátěr židliček, lavic atd. I okolí se změnilo k lepšímu. Před školou je vyměněna dlažba, na školní zahradu byla usazena povodňová chatka a do ní přiveden elektrický kabel. Ve škole probehly úspěšné výstavy ručních a výtvarných prací dětí. Paní ředitelka pokračuje v organizaci výměnných sportovních akcí s okolními školami.
Od roku 2002 je škola samostatným právním subjektem, pod nějž spadá školní družina, mateřská škola a školní jídelna. Kromě pedagogické práce má tedy paní ředitelka na starost provoz svěřených zařízení a veškerou administrativu.
Mateřská škola v Těchoníně
Dne 1.1.1930 rozhodlo ministerstvo školství, aby v Těchoníně byla zřízena mateřská škola, jež bude součástí obecné školy s českým vyučovacím jazykem. Česká mateřská škola má tedy u nás rovněž dlouhou tradici. Po druhé světové válce byla školka zřízena v roce 1945 v č.p. 58. První učitelkou byla Jarmila Teichmanová. Později byla umístěna mateřská škola do č.p. 6, kde byla zároveň školní jídelna.Nová mateřská škola s jídelnou byla otevřena v roce 1980. Učitelky naší MŠ se předškolní výchově věnovaly se zájmem a hlavně citem. Těchonínští rodiče jejich práci po zásluze oceňují. Slova díků si zaslouží také řada vedoucích školní jídelny a kuchařek, bez jejichž přispění bychom si pobyt dětí ve školce i škole těžko představili.
Písemné záznamy o činnosti mateřské školy v Těchoníně jsou vedeny od roku 1967. O předchozích učitelkách a dalších zaměstnancích nemáme bohužel mnoho informací.
Víte, že ...
... školní zahrada byla založena zásluhou správce školy Františka Koška už v r. 1908? Byla to štěpnice, zkušební pole, pařeniště a sad. Vysazování stromků se konalo při stromkových slavnostech. Pod schodištěm budovy školy byla zřízena zahrada na způsob anglického parku a dále pak založena ovocná školka a cvičiště.... správce školy Eduard Jakš zavedl v roce 1923 schůzky s rodiči? Rodičům zde byly připomínány povinnosti vůči škole a rovněž byli nabádáni k národnostní snášenlivosti. Rodičovské sdružení bylo ustaveno až v roce 1930.
... radiotelefonický zesilovací přijímací přístroj si v roce 1926 pořídila česká menšina? A škola ho měla k dispozici! Žáci tak byli obohaceni o rozhlasové přednášky a poslech hudby.
... jsme v Těchoníně měli loutkové divadlo? Pro školu ho zřídil Miloš Taraška, který jako správce školy vystřídal v r. 1934 Eduarda Jakše. Za zimní období bylo ve školním roce 1936/1937 sehráno 6 loutkových představení.
... učitelé menšinové školy zřídili "polévkový ústav"? Většina dětí byla velmi chudá, trpěla nedostatečnou stravou a musela denně vyrábět podomácku knoflíky nebo kartáče. Od roku 1907 v zimních měsících školní děti dostávaly každodenně výživné polévky. Polévkový ústav vznikl nákladem odborů Národní jednoty severočeské a přispívali na něj i jednotliví dárci.
... že rodičovské sdružení uspořádalo "mléčnou akci"? Ve školním roce 1931/1932 děti dostávaly denně 1/4 litru svařeného mléka a 1 rohlík. Náklady hradil místní odbor Národní jednoty severočeské a místní školní výbor.
... že děti dostávali každoročně vánoční nadílku? Šatstvo, prádlo, boty, cukroví, vánočky, ovoce, hračky a knihy. Od založení školy až do roku 1937 přijížděl s dárky do Těchonína předseda (učitel a později ředitel) Národní jednoty severočeské v Kyšperku Antonín Krčmařík.
... školní kroniku zachránil inspektor státních menšinových škol? Jmenoval se Ferdinand Hykel a byl ze Šumperka. V roce 1938 předvídavě shromáždil většinu školních kronik svého okresu, ukryl je někde na Olomoucku a v roce 1945 je zaslal zpátky do škol.
... těchonínské děti obdarovala i hraběnka ze Stubbenbergů z Kyšperka? V roce 1909 jim darovala 10 párů punčoch!
