Místní části

Celné

O Celném máme první písemnou zmínku z roku 1601. Určitě však existovalo dříve. Vzadu mezi svahy Šibeničního kopce, úpatími Hejnova a Vysokého kamene leží Dolany. Celné bylo připojeno k Těchonínu v roce 1960.

Celenský kříž, na němž je vyryt letopočet 1790, dal postavit celenský sedlák Faltus jako poděkování za záchranu před vlky, kteří ho napadli, když se jednou v zimě vracel po "královské" cestě s přípřeží ze Studeného domů. Pověst si můžete vyhledat v knize Antonína Špinlera O bílé lišce.

Celenská kaplička má krásnou cibulovitou kopuli s lucernou pro zvon. Byla postavena roku 1825 a pověst tvrdí, že její věž měla být původně u mladkovského kostela. Kaple je zasvědcena svatému Janu Nepomuckému, ale ve výklenku nad vchodem je soška svatého Floriána, patrona hasičů.

Osada Stanovník

Cestou z Těchonína do Stanovníku jsou vpravo mezi stromy schovaná kasárna. Svým vznikem patří k opevnění, protože nově utvořené hraničářské prapory bylo nutno ubytovat. Výstavba probíhala od roku 1936. Současně se začaly stavět čtyři gážistické (důstojnické) domy. Kasárna měla svou spletitou historii. Dne 11.10.1938 byl Těchonín zabrán německými okupačními vojsky. Po německých vojácích byli v kasárnách ubytovaní od roku 1939 němečtí přesídlenci z Bukoviny, roku 1941 je zabrali zpět němečtí vojáci. V roce 1943 tu byl zřízen lazaret vlasovců (přes 200 jich tu zemřelo a jsou pohřbeni severně od hřbitova). Byli zde také sovětští zajatci, britští, novozélandští i kanadští, antifašisté z Hamburku a Brém. Po 9. květnu 1945 partyzánská brigáda Hýbl - Brodecký a část brigády Ptáčník. Od roku 1962 slouží kasárna vojenským účelům.

Zaklíněná v dolíku je osada Stanovník. I toto jméno je staré, pochází ze stejné doby jako Hejnov a Celné (tedy střežení kupeckých stezek v hraničních lesích). První písemná zmínka o obci je z roku 1770. Roku 1850 byla dříve samostatná obec připojena k Těchonínu. V dálce zleva vidíme stromy Borovinky, vzadu za řekou je Dolní, Horní les a Dřínovka a ještě výše lemují obzor studenecké lesy.